První přání na přání...

... jupí, moje práce sklízí ovoce... Mám velikou radost... Na FB jsem jednoho dne měla zprávu od kamarádky z VŠ, jestli bych nevyrobila přání pro jejího synka k narozeninám. Barvy zadala a já se do toho pustila. Zde je výsledek. Jelikož se tomu věnuji teprve měsíc, tak vím, že mám co zlepšovat, ale kamarádce se přání líbilo, tak to bylo pro mne důležité...

Spanilá jízda peněženek...

Takže,nedávno ve středu mi jedna moje dávná známá psala, jestli bych ji stihla ušít do pondělí 6 peněženek. Kývla jsem na to.
Nejprve jsem ji nafotila látky, ze kterých jsem byla ochotná šít (čili jsem nefotila krásné celé yardíky :-D ). Vybrala si docela dobré látky. Všechny peněženky se mi šily dobře, protože se mi vybrané látky líbily a jsem ráda, že jsem mohla konečně ušít puntíkatou hnědo-tyrkysovou. Na tu jsem se těšila nejvíce :-)
Ve středu jsem si všechny naměřila a nastříhala a večer jsem stihla ještě jednu i ušít (jen ne ručně sešít). A pak už to šlo jako po másle. V pátek večer jsem začala ručně sešívat a v sobotu kolem 14hod byly všechny hotovy. Mám z nich radost. Večer jsem vyrobila děkovné kartičky a v neděli dopoledne jsem je předala.  

Cena peněženek je 350Kč.

A děkovné kartičky nemohou chybět:

Další z mnoha peněženek...

... je na světě... Ušito dle Bellet design pro časopis Marina...Cena peněženek je 350Kč.

Kamarádka se vdala...

... kamarád se oženil...

Moje kamarádka, kterou znám od mateřské školky, celý život spolu tak nějak vyrůstáme měla 16. července 2011 svatbu. V pátek 8. července přijela a dala mi toto:

No a to se přeci neodmítá :-) Pak jsme domluvily, jak budou vypadat svatební dortíky a ty dopadly takto (nemám bohužel pořádné fotky, nestihla jsem si je nafotit)

Gratulace nesmí za žádných okolnotí chybět:

A svatební dar jakbysmet:

A závěr? NEvěsta byla opravdu krásná.

Pro dvoje novomanžele gratulace

Jak mi hořela koudel u prdky...

... A opravdu málem shořela :-) Naštěstí vše dobře dopadlo:
... V neděli jsem objednala potahovací hmotu s tím, že jsem si zaplatila dražší doručení PPL, aby tu byla do druhé dne. Tak jsem si říkala. V pondělí to připraví, úterý-středa volno, ve čtvretek ji tu mám. Ve čtvrtek mi volá paní z obchodu, že mi chystá tu objednávku (já v duchu - do prdky) a že pro mě nemá formu, kterou si také objednávám. Tak jsem ji řekla, že formu fakt nepotřebuji, to že si poradím, ale tu hmotu, tu fakt v pátek potřebuji. Říkám jí:" Víte, mě, jak se říká, hoří koudel u prdele." Paní se začala smát a řekla,ž e to hned expeduje a v pátek to snad mám doma. Já si říkám, no, ne snad, ale určitě. V pátek jsem rozkrojila korpusy, promazala krémikem, dala do lednice a už jsem jen čekala. Občas mi PPL vozí balíčky k nám do hospody, tak jsem jim tam řekla, ať mi kdyžtak okamžitě volají, že to nutně potřebuji. Bylo 12hod, 12:30, 13hod, 13:30 a furt nic. Tak jsem začala potahovat tím zbytkem hmoty, co jsem měla doma. Na jeden největší dort nevyšlo. 14hod - nic. Tak jsem volala kamarádce,co také peče dorty, jestli náhodou nemá navíc hmotu. Měla cca 1,5kg,což mi stačilo, ale příchuť třešen. Jsem říkala, nedá se nic dělat, bílá hmota je, jen holt není mandlová. Domluvily jsme se, že jakmile mi Bruník vstane, tak se u ní pro to stavím. Bruník vzhůru, přebalila jsem ho, oblékla a najednou telefon - tak tu máš v hospodě ten balík. JUPÍ :-) PPLce řekla náš číšník, at mi to doveze domů, že na to akutně čekám a on mu řekl, že toho má fkat hodně a nenamáhal se mi to dovézt. Takže koudel neshořela, dorty dopadly asi dobře, nevěsta byla spokojená, dostala i gratulaci a za chvilku už mají obřad :-)

Gratulace - card making

... mě opravdu chytly. Moc se mi to líbí, člověk na to může použít opravdu cokoli... Ale ta razítka - ta teda jsou, ale ta cena jejich - ta teda taky je a to množství, co se mi líbí, to je teda také neskutečné.